Jdi na obsah Jdi na menu
 


Říkali mu starej kovboj, měl roků dvakrát víc než já
a pořád sháněl těžkou práci, kterou by jinej nedělal.
Jednou se mnou seděl v šenku, z půllitru bílou pěnu otíral,
já se ho ptal, kde bere páru a on s úsměvem povídal.

Někdo má možná život lehčí a vyhýbá se nesnázím,
že dělá jenom to, co musí a vůbec nic mu neschází.
Jenže to není pro mě soupeř, i když mu všechno prochází,
můžu se měřit jen sám se sebou a na jinýho nesázím.